Monday, 02.November 2009 St.Petersburg - St. Louis - Chicago
Florida byla báječná a díky tomu jsme na ní zůstali o jeden krásný den déle. Teď je ale potřeba vše dohnat a tak obětujeme jednu noc spánku - jedeme na sever přes noc, abychom dohnali zpoždění a nechali si ještě rezervu na případné problémy.
V noci tedy opouštíme hranice báječné a teploučké Floridy, pokračujeme přes další státy a pomalu vštřebáváme skutečnost, že naše dovolená opravdu pomalu končí.
Pepa za volantem pomalu ukrojuje pomalu ubíhající míle a Jana si mezitím dává šlofíčka. Cesta je ale únavná, a tak musíme častěji zastavovat a Pepa různými způsoby získává potřebné kalorie pro udržení otvřených očí. Americkou ekonomiku jsme tedy podpořili nákupem několika káv na benzínce, nakrmením automatů s cukrovinkami (vyhrál Snickers) a likvidací energetických nápojů.
K ránu už žádný ze životabudičů nezabírá, nepomáhá aní krátká pospávací zastávka na odpočívadle a tak se Pepa zmožen únavou nakonec nechává vyprovokovat a poprvé za celou naší dovolenou předává neochotně vládu nad našim stříbrným šípem Janě. Povolená přístupová práva k vozidlu jsou ale přesto značně omezena - například tempomat povolen nebyl.
Chvíli tedy v řízení pokračuje Jana a Pepa mezitím dobíjí potřebnou energii velmi neklidným spánkem (chronická nedůvěra). Začíná se rozednívat a Jana mimo sledování cesty obdivuje změnu v okolní krajině - večer jsme opustili věčně zelenou palmovou Floridu a nyní se kolem nás otevířá krajina v Tennesse, kolem jsou listnaté stromy nádherně zbarvené podzimem.
K volantu se pak zase vrací Pepa a jedeme dále. Docela často zastavujeme na odpočívadlech nebo obchodech, kde nejenom dobíjíme energii, ale také přehrabujeme, třídíme, měníme , dokupujeme a vyhazujeme vybavení. Postupně za námi tedy kdesi na trase zůstal stan, boty, mapy, cooler, nepotřebné jídlo a pití a jiné drobnosti.
Odbočku jsme udělali ještě k městu St.Loius, kde je na západním břehu řeky Mississippi vybudován obrovský nerezový oblouk. V původním plánu byla jen krátká zastávka a pár fotek. Zastavujeme nejdříve na východním břehu, kde je malinký parčík s vyhlídkou, fontána ( v tuto roční dobu mimo provoz), casino a všemu vévodící (hlukem i odórem) spalovna odpadků.
Oblouk nás (přesněji Pepu) ale zaujal více než byl původní předpoklad a tak přece jen jedeme také na druhou stranu přímo pod oblouk. Tady je velký a pěkný park jezírky a objevujeme, že po překonání bezpečnostní kontroly se dá dostat i dovnitř přímo do stavby, kde po zakoupení lístku (10USD za osobu, 7USD za osobu s Annual Passem) je možno vyjet do vrcholu oblouku na vyhlídku, shlédnout dva filmy a prohlídnout si přírodnou expozici v muzeu. To všechno jsme mohli stihnout, kdybychom měli více času - my ale dnes potřebujeme dojet do Chicaga/Round Lake, což je odsud ještě 6 hodin a tak prohlídku vzdáváme, děláme jen pár fotek zvenku, nasedáme do auta a pokračujeme dále.
K večeru už byla po předešlé noci a dni na cestě velmi náročná a poslední míle už se zdály být nekonečné. Pozdě v noci nás navigace složitými cestami (už jsme plašili, jestli opravdu dojedeme správně) přece jen dovedla před dům našeho kamaráda Luďka, který celou dobu telefonicky monitoroval náš návrat s podezřením, že pro nás nakonec bude muset někde dojet.
