Dnes jsme se v kempu docela zdželi, protože jsme ráno kopírovali fotky na web (Pepa se po 3 dnech dostal k internetu, takže ho nešlo odervat).
Po krátké době jsme ještě zajeli do Národního Bizoního ranče (vstup 5USD na auto) u vesničky Moiese. Annual Pass platil i tady, tak jsme jej využili a jeli se podívat na ty kravky. Park se skutečně projíždí jen autem, šplhá se do kopců po nezpevněné cestě,
takže si to naše auto dnes pořádně užilo. Zpočátku jsme propadali depresi, neboť jsme projeli již půlku celé trasy a neviděli jsme ani kopyto. Pak jsme je ale objevili - na dvou kopcích se pásla stáda asi 100 bizonů. Zastavili jsme u cesty a pozorovali stádečko, které od nás mohlo být asi 100 metrů daleko a tak jsme i zřetelně slyšeli jejich mručení. Pepa nasekal nějaké fotky a jeli jsme dál.
Vrátili jsme se na dálnici a vyrazili dál. Kolem poledne jsme přejeli do státu Idaho a tím překročili do pacifického časového pásma - posunuli jsme tedy hodinky o další hodinu dozadu. Zase se nám bude lépe vstávat ...
Průjezd Idahem byl krátký - jen nějakých 70 mil a tak jsme za chvilku byli ve státu Washington. Doprava na dálnici se výrazně přihustila, Pepa se při řízení konečně nenudí (řízení s automatickou převodovkou, tempomatem, na rovné a prázdné dálnici způsobuje časté klížení víček).
Zastavujeme na krátkou protahovací zastávku v městě Spokane, což je druhé největší město státu Washington. Procházíme si park při řece Spokane, která tady tvoří mohutné vodopády. Amíci z toho všeho samozřejmě dělají atrakci se vším všudy, takže má Pepa opět co fotit.
Asi ve 3:00pm vyrážíme na Seattle. Večer v půl deváté dorážíme do Seattle a hledáme označený kemp v mapě. Samozřejmě nic nenacházíme. Ubytováváme se v kempu KOA. Majitelé jsou asi židi, jinak si cenu nedokážem vysvětlit. Maličký staniček s maličkým autíčkem 60USD. No sorry, ale co je moc to je moc.
